Návštěvní kniha

Vážení návštěvníci,

líbilo se Vám na Českém Šternberku? Zaujala Vás prohlídka a chcete upozornit i ostatní na zajímavost, která vás upoutala? Nebo jste snad byli zklamáni? Máte návrh na zlepšení našich služeb? Rádi bychom znali Váš názor a rádi zodpovíme i Vaše dotazy.
Prosím, dodržujte zásady slušného vyjadřování. Příspěvek se na této stránce neobjeví ihned po odeslání, vyhrazujeme si právo nezveřejnit ty příspěvky, jejichž obsah a forma budou zásadám slušného vyjadřování odporovat.

Děkujeme za pochopení.



Příspěvek do návštěvní knihy:
Jméno/přezdívka:
Text příspěvku:
Opište kontrolní kod:
  • KlimentoviNeděle, 2. říjen213.226.242.37

    Dobrý den, rádi bychom touto cestou poděkovali za skvělou prohlídku 1. 10. 2016. Hrad i okolí bylo moc krásné. Slečna na pokladně byla moc milá a ochotná. Velice nás potěšilo, že ačkoliv je hrad soukromý, spolupracuje se státními hrady na projektu Klíč k památkám. Rovněž děkujeme za pěkný výklad slečně průvodkyni, která s naší skupinou vycházela v 10 hodin, ve stejný den jsme totiž navštívili více objektů a tato průvodkyně byla ze všech jednoznačně nejlepší, perfektní přednes a ochota zodpovědět všechny naše dotazy (a že jich nebylo málo). Děkujeme

  • Kateřina Řeháková, zástupkyně kastelánkyNeděle, 18. září84.244.117.36

    Vážený pane Zelingere,
    fotolicence stojí 40 Kč a po jejím zakoupením můžete fotografovat po celou dobu prohlídky.
    Těšíme se na Vaši návštěvu.

  • Zdenek ZelingerStředa, 14. září90.178.11.26

    dobrý den chtěl bych znát cenu fotolicence a zda se smí fotit ve všech místnostech prohlídky dekuji

  • Lora2Pátek, 26. srpen90.180.246.69

    Chtěla bych touto cestou moc poděkovat za Komentovanou procházku okolím hradu Český Šternberk, na které jsem byla dne 20.8.2016. Paní (slečna) průvodkyně byla moc milá a ochotná, o hradu a jeho okolí věděla téměř vše. Tuto komentovanou procházku bych doporučila všem, jako doplnění k prohlídce hradu. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací o hradu, jeho okolí, o životě rodu Šternberků, prošli jsme si i místa, kam by mě při návštěvě Českého Šternberku vůbec nenapadlo jít. Všem DOPORUČUJI a moc děkuji za krásný zážitek!

  • Kateřina Řeháková, zástupkyně kastelánkyPondělí, 4. červenec84.244.117.36

    Vážený pane Svačino,
    bohužel není nám známo, že by někdo z rodiny Sternbergových prováděl na Zvíkově, ani že by v příbuzenstvu byla rodina Kopečných.

  • Prokop SvačinaSobota, 2. červenec46.13.251.197

    Potkal jsem průvodkyní na hradě Zvíkov paní Marii Kopečnou rozenou komtesu Šternberkovou. Kam ji mám v rodokmenu Šternberků zařadit? Děkuji za odpověď. P.S.

  • EliškaNeděle, 12. červen88.103.73.99

    Nádherný hrad s krásnými exponáty a úžasným průvodcem (Radek), který uměl zaujmout všechny. Řekl nám vše důležité, vyprávěl to s nadšením a vtipem. Bylo vidět, že ho to baví. Jsem ráda i za vsuvky typu že se zde natáčela Arabela, či jak vzniklo slovo kredenc.

    Moc děkujeme za krásnou prohlídku a za pozvání na další návštěvu (určitě přijedeme)!!!

    -prohlídka 12.6.2016 (10:00)

  • Kateřina Řeháková, zástupkyně kastelánkyStředa, 8. červen84.244.117.36

    Dobrý den,
    fotolicenci zakoupíte v hradní pokladně.

  • lukyStředa, 8. červen188.75.132.126

    dobrý den chtěl bych si vzít na prohlidku fotoaparát kde si mohu koupit licenci

  • Kateřina Řeháková, zástupkyně kastelánkyNeděle, 29. květen84.244.117.36

    Dobrý den, paní Jitko,
    odkaz na e-muzeum s rytinami je na úvodní stránce nalevo pod hlavní nabídkou. Adresa e-muzea je www.30letavalka.eu
    Těší nás, že Vás tato sbírka Jiřího Sternberga zaujala.

  • JitkaSobota, 28. květen90.178.228.253

    Dobrý den, při návštěvě u vás dne 28. 5. 2016 nám průvodce sdělil, že na vašich webových stránkách si lze prohlédnout celou sbírku grafických listů, které jsme viděli na stěnách zámeckých pokojů a chodeb. Nic takového jsme ovšem na webu nenašli. kde mám prosím hledat?

  • Rostislav Nétek ŠumperkStředa, 24. únor81.201.63.33

    Dovolujeme si poděkovat za velmi krásný zážitek z prohlídky vašeho hradu. Velké poděkování patří slečně průvodkyni za nadstandardní výklad historie a současnosti hradu.(úterý 23.02.2016 10.30 hod.)


    Eva + Rosťa Nétkovi Šumperk.

  • Martin PavlátNeděle, 8. listopad90.180.47.29

    Krásné místo, prohlídka úžasně uzpůsobena slečnou průvodkyní, která se snažila upoutat nejen dospělé, ale i trošku neposedné děti. Před prohlídkou ukázka toho super vtipného sokolníka z dravci skrátila čekání na prohlídku. Známkujeme....Hrad 1, průvodkyně 1, sokolník 1 ...jen ta restaurace (školní jídelna) se k hradu moc nehodí takže tam 3.Naše návštěva u Vás byla i přes neuvěřitelné vedro krásným doplňkem naší dovolené 2015
    Přejeme spoustu spokojených turistů. Martin Pavlát s rodinou

  • Mgr. Jana SejkováSobota, 30. květen88.101.66.64

    Dne 28.5.2015 jsem s prvňáky navštívila hrad a chci touto cestou poděkovat za velmi pěknou prohlídku s klíčnicí. Poutavým způsobem dokážete i těmto malým návštěvníkům přiblížit historii hradu. Ráda se se svými žáky na hrad vracím.
    S pozdravem třídní učitelka a žáci I.C ZŠ Hostýnská, Praha

  • Kateřina Řeháková, zástupkyně kastelánkyÚterý, 7. duben84.244.117.36

    Vážený pane Beneši,
    mrzí mě, že jste nabyl dojmu, že se Český Šternberk prezentuje primárně v ruštině. Na pokladně máme informace v češtině, angličtině, němčině, ruštině a francouzštině a těmito jazyky hovoří i náš personál. V restauraci mají informace v češtině a v ruštině, což je dáno skladbou turistů, kteří na hrad jezdí. "Majitelem", který si přeje, aby v restauraci byly popisy v češtině a v ruštině, je nájemce restaurace, který reflektuje toto složení našich turistů.
    Slovo kraslice pochází ze starého slovanského slova "krasa", které souvisí s rudou barvou ohně a v ruštině se zachovalo v podobě označení červené "krasnyj". Tradiční barvou kraslic je právě červená - krásná - barva, barva života. O tom se více dočtete například v tomto článku ČRo: http://goo.gl/Igqgtm
    Na Českém Šternberku se snažíme vyjít vstříc všem našim návštěvníkům bez ohledu na národnost.

  • Pavel BenešPondělí, 25. září

    Dobrý den,
    naprosto zásadně nesouhlasím s tím, aby hrad, který má v názvu slovo Český, se pro veřejnosti prezentoval primárně v ruštině.
    Včera jodpoledne jsem na hradě s přáteli byl, a byl jsem překvapený, že hradní restaurace se u vchodu prezentovala pouze ruským jídelním lístkem, a že např. v kiosku byly všechny položky popsány pouze česky a rusky. Na můj dotaz, co na to česká hrdost, mi bylo odpovězeno, že pan majitel si to takhle přeje. O tom dost pochybuji, když hrad má tu historii, jako má.
    Vrcholem budiž přesvědčení jedné z průvodkyň (té těhotné), že slovo „kraslice“ pochází z ruského „krasnyj“, tedy červený, a že kraslice byly původně červené, což je totální nesmysl, protože slovo kraslice pochází z českého „krásný“.
    Preferování ruské klientely mě svům způsobem hodně uráží.

  • IvčaPondělí, 25. září

    Český Šternberk je nádherný!!! V loňském roce jsem navštívila mnoho hradů a zámků a tento hrad patří k nejkrásnějším!Výklad neměl chybu,užila jsem si úžasný výhled na Sázavu a zakoupila jsem spoustu pěkných suvenýrů,které mi výlet budou dlouho připomínat!!! Ráda se na toto místo budu znovu vracet!!! Děkuji!!!

  • ZuzaturPondělí, 25. září

    prohlídka 19.10.2014 Putování šternberskou historií 2015 byla perfektní.Na takové příjemné místo se budeme jistě rádi vracet.Za naší malou soukromou cestovku napsal Fanda.

  • RadkaPondělí, 25. září

    Český Šternberk považuji za jeden z nejhezčích hradů, které jsem navštívila. Byla jsem zde už potřetí a určitě se ještě někdy vrátím.

  • eva-vysočinaPondělí, 25. září

    Při dnešní prohlídce hradu si nešlo nevšimnout velké čistoty jednotlivých místností-jak kdyby panstvo právě vstalo od čerstvě prostřeného stolu Klobouk dolů "dámám",které se o to starají.

  • VítekPondělí, 25. září

    Dobrý den. Právě jsem si prohlížel vaše stránky o hradu Český Šternberk a rozhodl jsem se využít nabídky, abych řekl, co by se dalo vylepšit. Je to výklad týkající se některých historických událostí událostí a osobností. V oddíle věnovaném historii rodu Sternbergů jsem narazil na určité omyly, na které bych vás chtěl upozornit.

    Prapředek rodu Diviš, který je zmiňován roku 1130, patřil mezi důvěrníky a přívržence knížete Soběslava I. Nelze však ve spojení s ním přidávat predikát "z Divišova". Nejstarší prameny doložená zmínka o tvrzi Divišov pochází až z roku 1218. Její existenci teprve v této době dokládá listina Přemysla I., jíž obdarovává milevský klášter vsí Bojenice. Mezi svědky tohoto aktu se objevuje jiný Diviš s predikátem "de Dyuviscov", tedy z Divišova. Potomek Diviše z roku 1130. Teprve v jeho případě můžeme tedy správně hovořit o Divišovi z Divišova(pramen:Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, ed. Gustav Friedrich, Praha 1912, s. 144, č. 153).

    Mylný je zažitý výklad, že Zdeslav ze Sternberga r. 1253 úspěšně ubránil Olomouc před Kumány a za to obdržel půdu na severní Moravě. Bitva byla součástí válek mezi českým králem Přemyslem II. a uherským panovníkem Bélou IV. o babenberské dědictví(Rakousy, Štýrsko). Bitva před Olomoucí, k níž došlo 25. června 1253, skončila porážkou vojenské hotovosti z Olomoucka (k bitvě Vaníček, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české III, Praha-Litomyšl 2002, s. 51). Na pochybnost Zdeslavova pobytu v Kumány obležené Olomouci poukázal už historik Ladislav Hosák (1976). Podle dochovaných listin, v nichž se Šternberk objevuje jako svědek, je zřejmé, že se pohyboval v okolí Přemysla II. (Hosák, Ladislav: K založení města a hradu Šternberka, in: Středisko. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, Ostrava 1977, s. 94; Koudela, Miroslav -Kaňák, Bohdan: K počátkům města Šternberka, Střední Morava. Kulturně historická revue 1996, č. 2, s. 5). Ten se však v době kumánského útoku (červen 1253) nenacházel na území Moravy nebo Čech, ale v Rakousích, kde mylně očekával hlavní útok Bély IV.(Vaníček, Vratislav: Velké dějiny zemí Koruny české III, s. 51). Když Přemysl zjistil, že útok byl veden na Moravu, vydal se Uhrům i s vojskem vstříc. Na místě ale zjistil, že se jim z důvodu početní převahy nemůže postavit. Proto musel pasivně čekat až Bélovo vojsko pro nedostatek potravy samo odejde (Žemlička, Josef: Století posledních Přemyslovců, Praha 1998, s. 104). Z toho vyplývá, že se Zdeslav ze Šternberka ve válce nemohl prosadit ani jako velitel olomoucké obrany, který by vytrhl z obklíčeného města proti nepříteli, ani jako neohrožený bojovník královského vojska, v němž pravděpodobně byl. Přemysl se bitvu svést neodvážil.

    Je tedy zřejmé, že Šternberk půdu na Olomoucku nemohl získat za vojenské služby. Zdeslav je totiž už 29. dubna 1253 řazen ve svědečné řadě listiny vystavené Přemyslem II. pro měšťany Vídeňského Nového Města mezi moravskou nobilitu. V listině se uvádí, že svobody ve prospěch vídeňských měšťanů jsou učiněné "...coram multis testibus...inter quos nobiles de Moravia: Heruto camerarius Vetowensis...Zdeslaus de Sernberch...nominantur". Tedy, že svobody jsou učiněné "před mnohými svědky, mezi kterými jsou jmenováni šlechtici z Moravy: Heruto komoří na Bítově...Zdeslav ze Šternberka".(Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV, edd. Šebánek, Jindřich-Dušková,Sáša s. 583, č. 465). Zdeslav už měl tedy nějaké statky na Moravě před bitvou u Olomouce, přičemž se mohlo jednat právě o držebnosti na Olomoucku. Ty mohly být odměnou za jeho věrnost, rady, za případnou pomoc v bojích s Přemyslovým otcem Václavem I.(1248 - 1249), za služby na markraběcím dvoře (Zdeslav byl v době, kdy byl budoucí Přemysl II. moravským markrabím stolníkem na markraběcím dvoře) či za pomoc při přebírání vlády v Rakousích (1251).

    Ohledně Šternberků a husitských válek nelze konstatovat, že pouze Smil Holický (holická východočeská větev rodu) přijal husitskou víru. Jeho významnější bratr Aleš Holický patřil z počátku válek k předním žoldnéřským hejtmanům krále Zikmunda. Za vojenské služby proti husitům mu insolventní panovník místo žoldu zastavil královské hrady v povodí Berounky Křivoklát a Týřov (Rakovnicko). Po tvrdých bojích s pražany (pražský svaz) byl však Aleš donucen okolo Hromnic (tj. okolo 2. února) 1424 přestoupit ke kalichu (listina, v níž oznamuje svou konverzi: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské I,ed. Palacký, František, Praha 1840,s. 151-152, č. 15;K dataci listiny:Čornej, Petr: Lipanská křižovatka, Praha 1992, s. 56; Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého, Praha 1996, s. 23). Ještě roku 1424 však od pražanů odpadl a vrátil se do katolického tábora. Patrně roku 1432 definitivně přestoupil ke kalichu a v druhé polovině 30. let 15. století už náležel mezi důsledné utrakvisty, pro něž byl kalich posvátnou součástí vlastní víry. Proto při snaze obsadit český trůn po smrti Albrechta Habsburského (Zikmundův zeť, zem. 1439) důsledně po každém kandidátovi (Albrecht Bavorský, Fridrich Habsburský, Ladislav Pohrobek) požadoval, aby byla zachovávána kompaktáta, dohody se Zikmundem (Brno 1435, Jihlava 1436) a list mírný.

  • Jiri BeranČtvrtek, 17. červenec145.64.134.245

    Děkujeme za skvělý výklad a příjemně ztrávený čas na hradě Český Šternberk. Je ve fantastické kondici, za cež jistě patří poklona jeho majiteli. Zároveň nás mile překvapilo jak pilně je udržovaná zeleň v jeho okolí. Kdyby takto vypadal i zbytek České Republiky, byla by to radost pohledět.

    Děkujeme a budeme se těšit na příště Jiří Beran a Madeleine Vrielink


  • Erb
    Kontakt: Hrad Český Šternberk, tel.: (+420) 317 855 101, hrad@zsternberg.cz